Inside, I felt alone for reasons unknown to me.

14. března 2015 v 21:24 | Alexandra☯
Tak veľmi sa niektoré dni cítim sama, opustená. Bodaj by aj nie, keď celé víkendy strávim doma na riti, keď všetci pijú do nemoty. Nie, neláka ma ísť sa opiť každý víkend a stráviť každý víkend s opicou, ne díky. Asi som pozadu s dobou a preto toto všetko. A možno len nemám niekoho, kto by ma zavolal. Vonku jemne mrholí a ja sa snažím písať, po mesiaci aj 9 dňoch. Neverím, že som tak dlho nepísala, ubehlo to strašne rýchlo a na jednu stranu, mi to chýbalo, no na druhú stranu som si to vynahrádzala mailami s The Breand *ak si to čítaš, tak Ti ďakujem, behom víkendu odpíšem, snáď*. A tak akosi som stále v podvedomí dúfala, že Chladné Srdce sa ozve, že sa vráti, ale sama neviem, čo by som spravila, keby sa skutočne vrátil. Nerátala som s tým a preto som nad tým ani nerozmýšľala. Nemohla by som byť s ním, pretože on je zložitý a ja tiež. A v podstate moja malá dušička by s ním byť nechcela, ale stále nemôže zabudnúť na tie modré prenikavé oči, v kt. sa strácala. Som si plne vedomá, že je to už za mnou, že sa za tým ani trošku netreba otáčať, ale i tak dookola dúfam, že čo ak. Najhorší pocit, uviaznúť v spomienkach a nemôcť sa pohnúť vpred, zostať priviazana pevne na tom jednom, stále. Cítiť ťažké závažie, ktoré ťa drží a nepustí ďalej.


Necítim sa dobre vo svojom vlastnom tele a momentálne si to čoraz častejšie uvedomujem. Koncom apríla sa chcem dať ostrihať po plecia a nafarbiť vlasy na tmavo-červeno. Neviem, kde sa to vo mne berie, pretože som bola šťastná z každého centimetra vlasu, kt. mi narástol, ale konce mám hrozne polámané a vlasy nerastú, teda aspoň sa mi to tak zdá. Vždy som po červených vlasoch tak veľmi túžila a chcem si to už konečne sakra splniť, pretože stále som na tom istom mieste, nič si neplním a takýmto spôsobom, to pôjde aj ďalej, ak nezačnem hneď teraz. Chcem schudnúť, 5kg do leta. Viem, že chudnutie je typická babská záležitosť, ale necítim sa takto so sebou dobre a ani spokojne. Začala som aj behať, minulý víkend som strávila s behom v nohách, svalovica bola, samozrejme, ale cítila som sa dobre. Bola som usmiata a vyrovnaná sama so sebou a potom bum, ochorela som, hlas ako fetka, kašel, bolesť v krku a možno koniec koncov aj zvýšená teplota. Chýbali ste mi, možno je to strašne stereotypná fráza, ale momentálne to myslím vážne. Poslednú dobu som sedela len pri učení, za notebookom a závislačila a potom sa čudovala, že mám málo času, veď som si za to mohla sama. Blbka. Prepáčte mi, neopustím Vás, teda aspoň nie teraz.

 


Komentáře

1 flow flow | Web | 15. března 2015 v 9:05 | Reagovat

Držím palce s tím hubnutím. A brzo se uzdrav.
Mě se líbí kratší vlasy, ale mě nesluší, takže se stříhat nechci asi nikdy. Bude ti to slušet:).

2 *Shock *Shock | Web | 15. března 2015 v 15:04 | Reagovat

Princezno, achjo. Furt mi příjde - a jde to i vidětk, že si strašně nešťastná a svým způsobem mě to strašně štve.

Škoda, že nepřidáš fotku až se nabarvíš a ostříháš ale věřím tomu, že ti to bude maximálně slušet :)

S hubnutím to máme stejné, chci též zhubnout aspoň 5kg a vypracovat si tělo. Ale moje lenost bohužel vítězí. Ať tobě se to aspoň podaří.

3 Ginny . Ginny . | Web | 15. března 2015 v 17:40 | Reagovat

- Odpoutat se od očí , do kterých sme jednou spadli , jde těžko . Hodně těžko .
- Taky mě už sere tenhle každodenní stereotyp . Hladovění . Ráno do školy , večer ze školy . Přežer . Probdělý noci . Hladovění , škola , přežer .
Nesnášim svůj život . Nesnášim .
- Vlasů je mi též líto , ale momentálně sou tady důležitější věci než těch pár posledních chlupů na mojí hlavě ... takže je budu muset hold obětovat :(

4 fakynn fakynn | Web | 15. března 2015 v 17:47 | Reagovat

Lasko, tak si mi chybela.
Ja uz zacala chapat, ze to nema cenu, 20.2. jsme se rozesli. Teoreticky mi je fajn a kdyz to vezmu z druhe strany, jsem z toho na dne. Trosku s nadsazkou, samozrejme. Tolik se znicit nenecham.

O bolesti svalu mi nerikej. Vcera jsem tak cvicila, ze tu ted pomali brecim a cekam jen na chvilku volneho casu, kdy budu moc taky vybehnout ven do lesa.

Mam podobny problem. Vikendy sedim doma, pokud nehlidam, tak taky. Nejak se mi nikam nechce nebo se nedeje nic, kde by me kdokoli chtel. Pripada mi, ze nemam zadne kamarady. Je to smutne. Ale zatim si vystacim sama. Nebudu si stezovat a sebelitovat.

At jsi brzy fit! ♡

5 Džejní Džejní | Web | 15. března 2015 v 20:12 | Reagovat

ja sa citim sama uz nenormalne dlho. kamarati ziadny, tiez mi nema kto zavolat. ale aspon neexistuje nikto, od koho by som to naozaj ocakavala.
spomienky vzdy zostavaju, aj ked my by sme najradsej zabudli. vracaju sa a mataju nas. aspon u mna je to tak. som slaba, som nanic a presne tak sa aj citim. neznasam svoje telo, ale nemam energiu s tym cokolvek robit. ty si aspon tu silu nasla a budem ti drzat palce, aby si do leta svojich 5 kil zhodila, aby si bola so sebou spokojna.
aj ty si nam chybala a rozhodne to nie je len taka fraza, ale holy fakt.

6 Monii. Monii. | Web | 16. března 2015 v 15:22 | Reagovat

Je úžasný, že jsi zase něco napsala. Každý tvůj článek hltám slovo od slova a když ho dočtu, vlastně vůbec nevím, co k němu napsat.
Obdivuju tě s těma vlasama, já bych se prostě ostříhat nedala, ale červená barva je super :3 S hubnutím ti přeju hodně štěstí :)

7 Christina Christina | Web | 16. března 2015 v 21:29 | Reagovat

Občas si taky tak připadám. Že jsem prostě sama. Dříve jsem taky vracela k jednomu takovému pohledu a bylo to hrozné. Nemyslela jsem na nic jiného.
S hubnutím ti budu držet palce, určitě se ti povede. A červené vlásky ti jen schvaluji :)

8 Hay. Hay. | Web | 17. března 2015 v 15:12 | Reagovat

Som vďačná za to, že si sa ozvala, zlatí :) Aj keď si neviem vynaložiť tvoju celkovo situáciu z článku, verím, že si na tom dobre. V prvom rade, nečakaj a nepýtaj - ak niečo chceš, tak si to vezmi. Hádžem príklad na tú postavu a vlasy. Je fajn, že si sa rozhodla pre zmenu, tá často býva viac ako vhodná. Sama mám červené vlasy, nikdy som ich nejako nechcela, no pred druhákom na strednej som si nafarbila vlasy na tmavo červené, a teraz v tretiaku, už ich farbím len šampónom, a sú jasno červené. S tým telom to rovnako chápem, práve som v procese, kedy sama tiež so sebou robím 'veci'. Veľa šťastia, drž sa drahá :)

9 Dollie Dollie | Web | 19. března 2015 v 16:58 | Reagovat

takéto chvíle mávam aj ja že sa cítim nejaká opustená a samo .. aj keď mám priateľov ale s niektorými vecami sa proste človek musí vysporiadať sám aby sa necítil sám v izbe plnej ľudí :) .. ja som  nejako pribrala takže asi začnem aj ja s cvičením aj s lepšou životosprávou uvidíme :D každopádne tebe držím palce :) a prajem skore uzdravenie :)

10 alexandra. alexandra. | Web | 22. března 2015 v 12:13 | Reagovat

Niekedy mi príde že to píše moja kamarátka... Už som to asi aj raz spomínala ale nemôžem si jednoducho pomôcť a stále ma prepadá ten pocit že to je ona. Ale nie je (myslím).
Niekedy sa aj ja cítim sama a hrozne...
Jednoducho treba na minulosť zabudnúť, alebo začať bojovať. Nesmieš uviaznuť v tom "strede" kde ťa bude všetko zožierať z vnútra. Nebudeš žiť...
A držím ti palce s chudnutím.

p.s: úsmev ☺☺☺☺

11 The Breand The Breand | E-mail | Web | 23. března 2015 v 13:26 | Reagovat

Mám takú chuť stať sa Guttamanom a kyslosťou zaplniť každý jeden riadok tohto komentáru. Je to 90 minút, čo odoslala email a nedokážem sa nabažiť slov. Aj tak som napísala na blog, že si dávam pauzu. Nemalo zmysel tam čosi písať. Myslím, že s tým končím, neviem ako to bude. Ale som tu, heren haben *to hovorila kedysi moja mama*.
Sme idioti, ktorý sa neustále zamýšľajú nad týmito úbohými pocitmi a venujeme bolesti, ktorá z nich prichádza, príliš veľa pozornosti. Akoby nestačilo, že svet je nefér, tak si tvoríme aj nefér pocity. S čírou krvou bez alkoholu sa cítime trochu podivne, akoby nám čosi chýbalo, ale tak to má koniec koncov byť. Náš status QUO tam zastal: ak nie sme ako ostatní, plní alkoholu, plní drog, tak sme ničím...? Seriem na tento svet, prečo ho nechať vládnuť nado mnou?! Prečo nechať pocity byť mnou? *Vážne som použila slovo: "seriem"?!*
Aj ja chcem behať, ale tak trápne sa cítim vystrčiť hlavu z domu ísť behať, nechať sa sledovať ľuďmi ako to neviem. A tak niekedy vyťukám do wehearit "spor" alebo "running", nečaprám inšpiráciu a idem sa prejsť so psom takým rýchlejším krokom. Ale nie som dosť odvážna prejsť okolo nášho družstva mimo auta *škaredé psíky, škaredé!!!*  A chudnutie? Napchávam sa, akoby to bola najdôležitejšia vec v mojom živote. Kedysi som do seba ledva vopchala jednu žemľu na desiatu a teraz zožeriem ovocný šalát, keks a dve žemle? A... na obed si dávam dupľu?! Ja musím prestať. Neviem čo je to so mnou. Jediná dobrá vec je, že som sa naučila piť čistú vodu, ale inak ide všetko dolu vodou. Slová a pôda pod nohami znovu zmizli a mám pocit že upadám tak hlboko, že už sa stadiaľ nikdy nevyškriabem.
Aký som ja kyslý egoista.

12 Christina Christina | Web | 25. března 2015 v 18:04 | Reagovat

Chtěla by to článek, kočko :-*

13 Ginny . Ginny . | Web | 28. března 2015 v 8:29 | Reagovat

Nenene , to se vůbec nemusíš omlouvat :-*
Naopak , zahřálo mě úplně u srdce když sem si to přečetla :) Aspoň někdo si vzpomněl ♥

14 steel32 & darthnellr steel32 & darthnellr | Web | 3. dubna 2015 v 17:02 | Reagovat

tak to jsem asi taky pozadu :DD radši budu sedět na řiti než abych někam šla chlastat :DD
a tuhle nespokojenost zažívám taky často, pak se furt měním a furt a furt sem nespokojená..dokola prostě :D
tak ale hodně štěstí :P

15 Charlotte Charlotte | Web | 8. dubna 2015 v 16:55 | Reagovat

Já mám ráda vlasy buď úplně krátké, nebo naopak hoodně dlouhé :D já mám vlasy přes celý záda, někam nad zadek a chtěla bych je mít fakt mega dlouhý, i když kvalitou nejsou nic moc a konce taky nejsou zrovna nejzdravější :D
Jinak hodně štěstí s hubnutím a cheer up!:)

16 Háčko Háčko | Web | 13. dubna 2015 v 23:38 | Reagovat

Ahoj, Al/Lexi/Alex (vôbec neviem nájsť vhodné oslovenie).
Musela som si zmazať blog, kvôli viacerím dôvodom, a najmä preto, že mi naň niekto prišiel. Zatiaľ sa držím od blogu čo najďalej, ale ono to raz príde. Chcela som ti aj napísať na mail, ale ani neviem o čom, by som mala písať a bohvie ako by sa to roztiahlo. Snáď sa máš čo najlepšie, a snáď sa zasa čoskoro ozveš :)
A prepáč, za ten nečakaný krok, samej mi to bolo chvíľu ľúto.

17 verrone verrone | Web | 14. dubna 2015 v 17:39 | Reagovat

Žijem. nov začínam s blogom. Prosím ozvi sa mi čo najskôr ♥ chýbaš mi zlato

18 Ginny . Ginny . | Web | 26. dubna 2015 v 18:18 | Reagovat

Chybíš nám ♥ Ozvi se co nejdříve ♥

19 zuzana zuzana | Web | 5. května 2015 v 15:55 | Reagovat

svojím spôsobom prežívam úplne rovnaké pocity. mám pocit, že nemám priateľov, s ktorými by som mohla tráviť čas a tiež nie som stotožnená s tým ako vyzerám a častokrát aj s tým aká som.

20 Ginny . Ginny . | Web | 6. května 2015 v 9:05 | Reagovat

Sem ráda , že si napsala ♥
Jinak mám novou adresu blogu a budu ráda , když zůstaneme pořád spřátelený .)

21 Ginny . Ginny . | Web | 7. května 2015 v 5:03 | Reagovat

To platí i opačně . I my bez TEBE bychom byly ztracené ♥

PS: Sem moc ráda , že tu si s námi♥

22 Dreamer Dreamer | Web | 7. května 2015 v 15:54 | Reagovat

veď aj mne si hrozne chýbala <3  . cítim sa rovnako, hlavne, keď s liekmi nesmiem piť . nevadí . hlavne, že sa prejedám, žejo .

23 Keeila. | http://stupidlittlethings.blog.cz/ Keeila. | http://stupidlittlethings.blog.cz/ | E-mail | Web | 14. května 2015 v 13:14 | Reagovat

- pustit vzpomínky na někoho, kdo pro tebe je/byl tak moc důležitý není lehké. jenže nemůžeš žít minulostí, protože to už nevrátíš a nemůžeš to ani změnit. zřejmě se staly nějaké věci, každý z nás chyby dělá bez rozdílu na to kým je. ber to tak, že i když to bolí, je potřeba jít dál, potkat někoho nového.
- naše tělo mi přijde jako schránka na duše, jen už nikdo neřeší, jakou duši do kterého těla dá. je to asi jako když přijdeš po celém dni domů unavená a hodíš tašku do kouta bez ohledu na to, jestli se v ní něco rozbije.
- ty vlasy ti jedině schvaluju.
- taky bych měla konečně začít dělat něco s mým tělem. vypadám hrozně, jenže lenost a chuť na cukr je silnější. asi nemám dostatečnou vůli nebo motivaci. i když pokaždé, když vidím svůj odraz v zrcadle/výloze/kaluži, to je jedno, si říkám, jak nemožná a ošklivá jsem. horší je, že se tak i vážně cítím, ne že tak jen vypadám. no i přesto nejsem schopná s tím nic dělat. asi potřebuju někoho k sobě, kdo by se mnou šel cvičit nebo běhat, kdo by nade mnou stál a cpal do mě zdravá jídla místo hranolek, zmrzliny, cukrové vaty a dalších nezdravot.
- není třeba možné, že jsi nemocná kvůli tomu, jak jsi byl běhat? tělo není navyklé a přece jenom, pro plíce to může být z ničeho nic šok.

24 Kristýna Kohoutová Kristýna Kohoutová | E-mail | Web | 26. května 2015 v 0:16 | Reagovat

Zdravím Tě,
záměrně obcházím blogy, které se věnují této tématice a píšou o ní z osobního hlediska, proto bych byla opravdu moc ráda, kdybys právě Ty věnovala pozornsot následujícím řádkům...
Ráda bych Ti nabídla možnost autorské spoluúčasti na mém připravovaném knižním projektu.
Úkolem je napsat vyjádření jakéhokoliv rozsahu, žánru a jazykových prostředků na téma "nejhorší situace v mém životě a nejlepší cesta z ní ven". Doplňující fází projektu je zodpovězení dotazníku na téma, který se zabývá životními hodnotami.
V případě zájmu o bližší informace mě, prosím, kontaktuj na e-mail kristynakohoutova@email.cz, případně na facebook do zpráv na facebook.com/KristynaKohoutovaCZ.  Bylo by mi ctí.
S poděkováním,
Kristýna Kohoutová

25 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 29. května 2015 v 12:21 | Reagovat

Též jsem taková.. ostatní pijí a já sedím doma na zadku. Také se někdy přijdu opuštěná, ale teď vím, že mám aspoň pár lidí, kterým se mohu ozvat.
Též bych chtěla jít do červených vlasů, ale kámoška pořád pindá, že to nemám dělat. Jednou jsem si je už zkoušela dát na tmavě červenou, ale spíš jsem je měla do černé a na sluníčku jen červené odlesky. Ale jednoho dne si to splním.

26 Ginny . Ginny . | Web | 29. května 2015 v 16:12 | Reagovat

Ano:) Jen do toho)) Každej máme nějakej svůj wishlist .
A já bych si ráda přečetla i ten tvůj ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama